V České televizi na Nový rok vystoupil premiér Violka a pravil k národu: „Všechno záleží na tom, kolik každý z vás dokáže zabít muslimů. Ty, kteří se pokusí ukrýt, najdete díky vašemu velkému odhodlání a zasadíte jim smrtelné rány. Jedině pomocí násilí prosadíme to, co chceme a dosáhneme vlády nad světem.“
Všichni pravověrní vlastenci doma u svých obrazovek vehementně kývali na souhlas a zapili povzbuzující projev hltem piva, aby jim slehlo po dobrém, vládou řádně schváleném, obědě – vepřu – knedlu – zelu (v poslední době se jim zrovna zelí polykalo o něco hůř než dřív, ale sádlo z prasečích výpečků to všechno spravilo). Těšili se na pořádné vzrůšo, na trochu krve a na to, že konečně budou pánem všehomíra, každý se jim bude muset podvolit a nikdo už nebude zpochybňovat právo na škvarky nějakými hloupými náboženskými kecy.
Přijde vám to ujeté? Jste bystří, ano, je to praštěné. V některých částech světa jde ale o krutou realitu. Podle respektovaného hadíthu al-Bukhariho nabádal Mohammed muslimy v podstatě k témuž jednání, jako náš smyšlený premiér Violka.
Allah’s Messenger said, „The Hour will not be established until you fight with the Jews, and the stone behind which a Jew will be hiding will say. „O Muslim! There is a Jew hiding behind me, so kill him.“ (Sahih al-Bukhari, svazek 4, kniha 52, hadith 177)
Že se bohužel nejedná o žádné mrtvé pravidlo, ale o velmi oblíbenou zásadu, plyne například z toho, že mluvčí Hamásu v roce 2007 řekl (volný překlad):„Hodina [vzkříšení] nenastane, dokud muslimové nebudou bojovat proti Židům a muslimové je nezabijí a skála a strom neřeknou: „Ach, muslime, služebníku Boží, za mnou je Žid, zabij ho.“ Odkazů na tuhletu drzou bizarnost je více, abych nebyl nařčen z toho, že si vymýšlím.
Sami muslimové se sice snaží tvrdit, že islám je náboženství míru, ale hadíth, o kterém píšeme, holt pro nehodné Židy platí a vykroutit se z toho nedá. Navíc každý muslim dobře ví, že kdo bojuje ta to, aby slovo Alláhovo bylo nejvyšší, bojuje na cestě Alláha. A to je to nej, nej, nej, co může být v celém vesmíru a vůbec. Džihád se vyplatí každému věrnému muslimovi.
V našem kulturním okruhu je morálně neakceptovatelné dokonce i přemýšlet o tom, že svévolně zabijeme člověka (nebo dokonce více lidí) třeba kvůli jeho původu, sexuální orientaci nebo náboženství. Náš ústavní pořádek i trestní právo pak dávají najevo, že přetavení ohavných myšlenek v činy nebude tolerováno. To samozřejmě neplatí jen u nás, ale v celém kulturním světě. Opravdu nikomu nevadí, že existuje ideologie, která svoje ovečky nabádá k vraždění a odměňuje je za to?